Jód
Jód patří mezi esenciální minerály, tedy ty, které musíme příjímat v potravě. Je klíčovým prvkem pro tvorbu hormonů štítné žlázy, je totiž nedílnou součástí molekuly thyroxinu a trijodthyroninu. Nedostatek jodu je spojen s nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy s důsledky, které z toho vyplývají (viz. článek Hypothyreoza).
Jód je v potravě přijímán ve dvou formách – organické a anorganické. Anorganická forma zahrnuje jednoduché jodidové soli jako je jodid draselný, jodid sodný, jodid vápenatý atd. Tyto soli se snadno rozpouštějí ve vodě a jsou využívány jako zdroj jodu obohacující potraviny a krmiva a jsou v této formě také v doplňcích stravy.
Mezi hlavní organické formy jódu patří sloučeniny jódu, které se vyskytují především v mořských řasách, mořských plodech a rybách. Malé množství jódu najdeme i v některých rostlinách a jejich plodech. Toto množství je závislé na jeho obsahu v půdě. Tento jod má vysokou biologickou dostupnost, a to až 90% (Blikra et al., 2022), je tedy pro organismus velmi dobře vstřebatelný. Organický jód vázaný v rostlinách je pro tělo výhodnější i díky synergii s dalšími prvky jako je selen (Blikra et al., 2022). Malé množství jódu se nachází i v mase zvířat, která jsou krmena jódem obohacovaným krmivem.
Vstřebávání
Jodidové soli se rychle a snadno vstřebávají zejména v horní části tenkého střeva (duodenu a jejunu). Odtud je jód distribuován z 80% do tkáně štítné žlázy, kde je aktivně vychytáván natrium-jodidovým symportérem a uskladněn návazaný na molekulu thyreoglobulinu. O zbytek se dělí slinné žlázy, žaludek, mléčná žláza a placenta. Vychytávání jódu je řízeno prostřednictvím TSH. Nadměrné množství jódu je vylučováno ledvinami, větší ztráty byly zaznamenány také při nadměrném pocení.
Je možné množství jódu v těle stanovit?
Je důležité zmínit, že v ČR není k dispozici jednotný rutinní test, který by dokázal přesně zjistit celkové množství jódu v těle, a proto se toto stanovení většinou neprovádí. Pokud ano, tak většinou je to v rámci epidemiologických studií. Nejčastěji se lze setkat se stanovením jodurie – jedná se o vyšetření množství jódu v moči a poskytuje přibližný odhad jeho příjmu v posledních 24 hodinách. Test je značně nepřesný, opakované měření vychází často v širokém spektru hodnot. Dalším testem, které nabízí komerční společnosti, je analýza vlasů. Vlasový test může ukázat, zda je příjem jódu dlouhodobě dostatečný.
Jaké jsou projevy nedostatku?
Projevy nedostatku jódu jsou úzce spjaty s nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy a z toho vyplývajících obtíží a projevů. Odkazuji tedy na kapitolu o Hypothyreoze. Ve zkratce se v literatuře nejčastěji uvádí poruchy neurologického vývoje dětí. To se projevuje poruchami motoriky, zpomalením růstu a opožděním vývoje, snížením rozumových schopností, snížením IQ a poruchách učení. To bylo potvrzeno studiemi, které ukazují pokles IQ až o 12–13,5 bodů. Extrémním důsledkem, dnes již v Evropských zemích neviděným, je kretenické trpaslictví (Zimmermann, 2012).
Čím jod doplníme a v jakém množství?
Doporučená denní dávka jódu je 150-200ug, těhotné a kojící ženy by měly příjem zvýšit až na 250 mikrogramů denně.
V potravinových doplňcích jsou nejčastěji využity soli jodid draselný nebo jodid sodný. Obě formy jsou snadno a dobře v organismus vstřebatelné. Organické formy jódu obsahují přípravky z mořských řasy. Ty jsou výhodné v tom, že obsahují další minerály, vitamíny a stopové prvky. I tyto formy jódu jsou pro organismus dobře dostupné.
Další přirozené zdroje jódu:
Vincentka je minerálka pramenící v lázních Luhačovice. Je to zbytková mořská voda, která během milionu let téměř nezměnila své složení. Má vysoký a vyvážený obsah minerálních solí a již jeden její decilitr (panák) pokryje denní dávku jódu. Kromě toho má řadu dalších zdraví velmi prospěšných účinků.
Chaluha bublinatá, Fucus vesiculosus je mořská řasa řazená do skupiny tzv. hnědých řas. Ač obsahuje chlorophyl, je tento překryt hnědými barvivy, které jí dodávají žlutohnědé zabarvení. Řasa vyhledává ke svému růstu chladnější slané vody, roste tedy zejména v oblastech Baltského nebo Severního moře, na pobřeží Atlantiku a Tichého oceánu. Její název bublinatá je odvozen od jejího typického vzhledu.
Kelpy jsou mořské řasy patřící mezi chaluhy řádu Laminariales, které zahrnují asi třicet rodů. Vytvářejí v mělkých oceánech rozsáhlé podvodní porosty, tzv. kelpové lesy. Ke svému růstu potřebují vody bohaté na živiny a minerální látky. Kelp je řasa s asi vůbec nejvyšším obsahem jodu, jaký lze v přírodě najít. Obsahuje 2000ug jodu v jedné polévkové lžíci. Lze ji sehnat sušenou a přidávat do polévek, salátů, alternativou jsou tabletky.
Mořské řasy Wakame, Arame, Hiziky, Kombu jsou také bohatými zdroji jodu, ale Kelp ani jedna z nich nepředčí.
Výhodou příjmu jodu v podobě řas je obsah dalších vitamínů a minerálních látek. Je třeba ale upozornit na nepříjemný fakt, že vzhledem ke značnému znečištění moří těžkými kovy jako je rtuť či arsen mohou být tyto kontaminovány. Je smutnou pravdou, že tyto zněčišťující látky byly v řadě produktů analýzou prokázány a proto je naprosto nezbytné dobře volit výrobce.
Z dalších běžně dostupných potravin najdete jód v mléčných výrobcích. Mléko patří v současné době kromě jodované soli k jedním ze základních zdrojů jodu v potravě vzhledem k obohacování krmiv dojnic. Obsah se může značně lišit dle producenta, ale je uváděno, že průměrný obsah jódu v litru mléka může být až 360ug (pro srovnání, průměrný doporučený denní příjem jódu pro těhotné ženy je 150-200ug).
Aronie melanocarpa, Temnoplodec černoplodý, Černá Jeřabina je nenáročný až tři metry dorůstající keř s drobnými temně modrofialovými plody značně trpké chuti, které dozrávají koncem léta. Tyto plody jsou velice bohaté na vitamíny, minerální prvky a antioxidanty a jsou doporučovány v lidové medicíně zejména na podporu imunity. Kromě protizánětlivých a antioxidačních látek má plod aronie značně vysoký obsah železa, vápníku a mikroelementů, jako např. bór, jód, fluór, mangan, měď, kobalt, molybden a další. Plody arónie bez semen obsahují až 40 mikrogramů jódu na 100 g.
Tabulka: obsah jodu v potravinách najdete zde
Nadbytek jódu aneb když všeho moc škodí
Výrazné překročení denní dávky jódu, a to jak dlouhodobě, ale i jednorázově, může mít negativní vliv na správné fungování štítné žlázy, a to jak ve smyslu snížené, tak i zvýšené funkce. Zpravidla se jedná osoby s určitou genetickou výbavou. Zpozornět byste měli zejména v případě, že se v rodině vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy, máte zvětšenou štítnou žlázu nebo máte uzly štítné žlázy. Nadměrný příjem jódu může vyvolat autoimunitní onemocnění štítné žlázy, může vést k přesmyku snížené funkce ve funkci zvýšenou a k rozvoji Graves-Basodovy hyperthyreozy, může ale vyvolat také hypofunkci.
Někdy si to, že užíváme jódu příliš, ani nemusíme uvědomit. Není to totiž jenom o doplňcích. Jód se velmi dobře vstřebává kůží a sliznicí, a tak k předávkování může dojít i po častém používání lokálních forem jódu jako je Jox.
Příběh pana Jaroslava
Pan Jaroslav, 58 let, ke mě přišel v době pandemie Covid 19 s výsledky, kterí svědčily pro nadměrnou funkci štítné žlázy (TSH méně než 0,01mIU/l, fT4 34,2pmol/l, fT3 8.5pmol/l). Neměl žádné výrazné obtíže, pouze si všiml poklesu hmotnosti o 3kg, hůře toleroval horko a měl rychlejší tepovou frekvenci, která zaujala praktického lékaře. Při vstupním pohovoru záhy vyšlo najevo, že si pan Jaroslav po celou dobu pandemie stříká denně do krku jako prevenci onemocnění Jox. To jsem mu bohužel musela zakázat, přechodně byla nasazena thyreostatika (léky blokující tvorbu hormonů štítné žllázy), při kterých došlo velmi rychle k normalizaci hormonů štítné žlázy a bylo je možné vysadit. Poté byla již funkce štítné žlázy dlouhodobě normální bez nutnosti dalšího zásahu. Pana Jaroslava jsem prohlásila za zdravého, ale upozornila jsem ho, že dlouhodobá aplikace jodových preparátu není vhodná.
Podobný příběh je stal paní Božence, ale tentokrát byla příčinou Vincentka.
Příběh paní Boženky
Paní Ludmila, 68 let, k nám byla odeslána praktickým lékařem pro náhodný záchyt zvýšené funkce štítné žlázy. Její laboratorní hodnoty nebyly při vstupním vyšetření nijak dramatické, ale svědčily pro nadprodukci hormonů štítné žlázy (TSH méně než 0.01mIU/L, fT4 22mmol/l, fT3 7,2pmol/l). Jediným příznakem, který by se dal vysvětlit zvýšením funkce štítné žllázy, byl pokles hmotnosti o 3kg. Hned na úvod rozhovoru mi paní řekla, že asi „bude muset přesta pít tu Vincentku“. Vincetkou si již roky denně vyplachovala nos a popíjela ji, protože měla chronickou rýmu a astma. S pacientku jsem se domluvila, že ji ponechá pouze na výplachy a pít ji už nadále nebude. Nenasazovali jsme vzhledem k absenci obtíží žádnou terapii a po třech měsících došlo k normalizaci hormonů štítné žlázy.
K prudkému zvýšení hladiny jodu dochází také po podání jodové kontrastní látky při vyšetření computerovou tomografií (CT) a proto všichni nemocní, zejména se zvýšenou funkcí štítné žlázy, musí toto onemocnění na rentgenovém pracovišti hlásit. Také některé léky jsou bohatým zdrojem jódu. Typickým představitelem je lék na arytmie amiodaron. Každá molekula amiodaronu obsahuje dva atomy jodu, z jedné 200 mg tablety se uvolní 7,4 mg volného jodu. To je 50× překročená denní doporučovaná dávka v ČR.
Každému, komu byl tento lék nasazen, byla měla být s odstupem zkontrolována funkce štítné žlázy.
Podrobnější info naleznete v kapitole o nadměrném příjmu jodu.
Co si z toho všeho vzít?
Pokud máte jakékoliv onemocnění štítné žlázy, poraďte se vždy se svým lékařem, zda je pro vás užívání jódu vhodné a v jaké dávce. Běžná bezpečná denní dávky jodu pro většinu osob je 150ug denně. Nutné je počítat s tím, že nemalé množství jodu je ve ve většině potravin, protože většina výrobců používá jodovanou sůl. Toto množství, v případě, že máte zdravé zažívání, většinou pokryje vaši denní potřebu a není třeba užívat žádné doplňky. Jinak je tomu u osob s chorobami zažívacího traktu jako je např. celiakie. U těchto nemocných může být vstřebávání jódu (i dalších živin) omezeno (Delvecchio et al., 2021) a v tomto případě je užívání doplňků s jodem vhodné.
Kazuistika paní Anna
Paní Jana byla odeslána svým praktickým lékařem pro extrémní únavu a vyčepání „až na hranici svých možností“, více padaly vlasy, občas se objevily bolesti svalů a kloubů, měla časté bolesti břicha, nafouklé břicho, někdy až křeče. V laboratoři bylo zachyceno mírné zvýšení hladiny TSH (TSH 8,4 mIU/l, fT4 16,8pmol/l), snížená hladina železa, nedostatek vitamínu D a B12 a chudokrevnost. V minulosti se s ničím závažným neléčila, neužívala žádné léky. Její strava byla pestrá, nebyla vegetarián. Sonografické vyšetření štítné žlázy bylo zcela normální, protilátky proti štítné žláze byly negativní. Výše uvedené výsledky mohou vypovídat o tom, že nedochází ke správnému vstřebávání živin a tedy byly provedeny základní sceerningové testy na celiakii, které vyšly pozitivní. U této pacientky je terapií snížené funkce štítné žlázy pouze podávání jodu a selenu a samozřejmě bezlepková dieta. Obojí vedlo postupně k úpravě hladiny hormonů štítné žlázy bez nutnosti hormonální substituce.
MUDr. Martina Rosická, Ph.D
Blikra, M., Henjum, S., & Aakre, I. (2022). Iodine from brown algae in human nutrition, with an emphasis on bioaccessibility, bioavailability, chemistry, and effects of processing: A systematic review.. Comprehensive reviews in food science and food safety. https://doi.org/10.1111/1541-4337.12918.
Zimmermann, M. (2012). The effects of iodine deficiency in pregnancy and infancy.. Paediatric and perinatal epidemiology, 26 Suppl 1, 108-17 . https://doi.org/10.1111/j.1365-3016.2012.01275.x.
Delvecchio, M., Bizzoco, F., Lapolla, R., Gentile, A., Carrozza, C., Barone, M., Simonetti, S., Giordano, P., Dargenio, V., Cristofori, F., & Francavilla, R. (2021). Iodine Absorption in Celiac Children: A Longitudinal Pilot Study. Nutrients, 13. https://doi.org/10.3390/nu13030808