Aneb co byste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat

Co to znamená autoprotilátka?

Jak vyplývá z významu slova, jedná se o látky, které jsou namířené proti něčemu, vlastnímu. Autos znamená latinsky sám. Doslova tedy látka proti sobě samému. Autoprotilátky vznikají tehdy, pokud náš imunitní systém ztratí toleranci vůči některé tkáni vlastního organismu. Jedná se o chybné nastavení vznikající kombinací faktorů, které nejsou ještě všechny zcela objasněny. V případě autoimunitních poruch se imunitní buňky mylně domnívají, že některá část našeho organismu je cizí (nebo poškozená), a snaží se jí z těla odstranit, jako by se jednalo o bakterii nebo virus. Autoimunitních onemocnění je celá řada, tento problém zasahuje  prakticky do  každého medicínského oboru. V endokrinologii se nejčastěji setkáme s autoimunitním onemocněním štítné žlázy typu Hashimotovy thyroiditis nebo Graves-Basedovy thyreotoxikozy, s Addisonovou chorobou nadledvin (vedoucí k nedostatečné funkci), autoimunitní  zánět podvěsku mozkového – autoimunitní hypophysitis,  předčasné ovariální selhání, autoimunitní hypoparathyreoza nebo diabetes mellitus I. typu.

Proč autoimutní onemocnění vzniká?

Příčiny vzniku autoimunitních onemocnění jsou multifaktoriální. To znamená, že se prakticky vždy jedná o kombinaci faktorů zevních (virové a bakteriální infekce, znečistění, potrava, očkování…) a vnitřních (genetika, záněty, hormonální poruchy, stres…). Vyvolávající příčiny autoimunitních poruch jsou velmi široké a zajímavé téma, kterému se budeme podrobněji věnovat v jiné kapitole

Jaké typy protilátek vyšetřujeme a proč?

  • antiTg – protilátky proti thyreoglobulinu
  • antiTPo – protilátky proti thyreoperoxidáze
  • TRAK nebo také antiTSH – protilátky proti TSH receptoru.

Protilátky proti thyreoglobulinu ( antiTg, ATG, antiTg-IgG, TgAB, aTg )

Tento typ protilátek je namířený proti molekule thyreoglobulinu. Thyreoglobulin je jodovaný glykoprotein, který je důležitý při syntéze hormonů štítné žlázy. Vyskytuje se uvnitř folikulárních buněk štítné žlázy a v koloidu, kde slouží jako zásobárna hormonů štítné žlázy. Malé množství se zatím nevysvětleným způsobem dostává i do krve. Tyto protilátky štítnou žlázu přímo nepoškozují, ale jejich pozitivita může být důkazem autoimunitního onemocnění štítné žlázy. Výše hladiny autoprotilátek nekoreluje s tíží a závažností onemocnění. To znamená, že pozitivita těchto autoprotilátek nerovná se automaticky autoimunitní onemocnění štítné žlázy. A to ani v případech, že jsou titry vysoké.

Kromě toho mají diagnostický význam při sledování papilárních a folikulárních karcinomů štítné žlázy. Bylo zjištěno, že pozitivita těchto protilátek je spojena s vyšším rizikem recidivy a mírně horší prognózou těchto nádorů. AntiTg protilátky mohou totiž maskovat tvorbu thyreoglobulinu, který se používá ke sledování pacientů po operacích pro karcinom (Bueno et al., 2019).

Protilátky proti thyreoperoxidáze (antiTPO, TPOAg, s-aTPO)

Tento typ protilátek se váže na membránový glykoprotein thyreocytu thyreoperoxidázu. Tyto protilátky, na rozdíl od předchozích, štítnou žlázu poškozují, a jsou tak významnějším indikátorem autoimunitního postižení štítné žlázy. Najdeme je nejen u Hashimotovy thyroiditidy, ale i u Graves-basedovovy choroby. Stejně jako u předchozích protilátek platí, že zde není přímá úměra mezi hladinou protilátek a rozsahem poškození štítné žlázy. Bylo ale prokázáno, že vyšší hladiny antiTPO protilátek u těhotných žen jsou spojeny s vyšším rizikem rozvoje poporodní autoimunitní poruchy funkce štítné žlázy tzv. poporodní thyroiditis (Premawardhana et al., 2004).

Pozitivita antiTPO byla zachycena i u pacientů s neautoimunitními chorobami štítné žlázy jako nodulární struma a karcinom štítné žlázy (Knobel et al., 1994). Méně často mohou být detekovány i u jiných autoimunních chorob jako je addisonova choroba, diabetes mellitus, u alergiků, astmatiků, atopiků atd.  (Feldt-Rasmussen et al., 1991).

Protilátky proti TSH receptoru (TRAK, antiTSH)

Tento typ protilátek se vyšetřuje méně často, typicky u nemocných s podezřením na zvýšenou funkci štítné žlázy při onemocnění Graves-Basedovovou chorobou. Tyto protilátky se váží na TSH receptor, tedy místo, které je vyhrazeno pro řídící hormon hypofýzy TSH (thyreocyty stimulující hormon). Po svém navázání spouští kaskádu dějů, které vedou ke zvýšení produkce hormonů štítné žlázy a k rozvoji hyperfunkce.

Tento typ protilátek se od předchozích liší v několika aspektech. Za prvé bylo prokázáno, že existují dva typy těchto protilátek –  stimulující nebo blokující, které se ve výjimečných případech vyskytují u jedné osoby současně. Jejich poměry se mohou v čase měnit a mohou tak vyvolávat značný chaos s kolísající funkcí štítné žlázy (Smith et al., 2009). Důležitý je poměr obou typů protilátek, který má zásadní vliv na průběh a závažnost onemocnění a frekvenci recidiv (Subekti et al., 2012).

Druhým aspektem, který tento typ protilátky odlišuje od předchozích dvou, je vliv výše hladiny antiTSH na závažnost onemocnění. Platí zde, že čím více této protilátky je, tím hůře zpravidla onemocnění probíhá, obtížněji se dosahuje zklidnění, častěji se vyskytují různé komplikace, zejména oční (endokrinní orbitopathie) a je vyšší frekvence recidiv. Na druhou stranu zde mnohem častěji můžeme vidět pokles hladiny protilátek do normy a s tím související uzdravení.

Stejně, jako mohou být u Graves-Basedovovy tyreotoxikózy zachyceny protilátky antiTPO, tak antiTSH mohou být přítomny u Hashimotovy thyroiditis.

Jak se protilátky stanovují?

Stanovení všech výše zmíněných typů protilátek je rutinní záležitost, jejich vyšetření nabízí prakticky každá laboratoř. Důležité je ale zmínit, že se v jednotlivých laboratořích využívají odlišné metodami lišící se zejména referenční mezí a tak se výstupy mohou značně lišit. Pokud tedy chcete sledovat vývoj titrů protilátek, je dobré navštěvovat stále stejnou laboratoř.

Na co se v souvisloti s protilátkami nejčastěji ptáte?

Protilátky jsou asi nejdiskutovanější téma v našich ordinacích a proto jsme pro vás sepsali Protilátky v otázkách a odpovědích. Celý text najdete zde