Choroby z nedostatku jódu a vrozená hypotyreóza
Pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nezbytné dostatečné zásobení jódem. Jód získává organismus výlučně potravou (nejvíce jódu obsahují mořské ryby a další mořské produkty). Jediným zdrojem jódu pro plod, novorozence a kojence je matka. Trpí-li matka nedostatkem jódu, dochází k nedostatečnému zásobení plodu, novorozence a kojence jódem (a hormony štítné žlázy), což vede k závažným poruchám vývoje mozku, které označujeme jako kretenismus. Je-li závažný nedostatek jódu v určitých geografických oblastech, hovoříme o endemickém kretenismu. Dostatek jódu v potravě je ale nutný i v celém dalším průběhu života, především u dětí, v dospívání a u těhotných a kojících žen. Projevem mírnějšího nedostatku jódu je zvětšení štítné žlázy – struma, která je zpočátku difúzní a postupně dochází k uzlovatění. U většího nedostatku jódu je přítomná i hypotyreóza. Naopak u osob trpících dlouhodobým nedostatkem jódu může náhlý přívod jódu (např. při podání kontrastních látek při rentgenologickém vyšetření, nebo léků s vysokým obsahem jódu) vyvolat hypertyreózu.
Nedostatek jódu u dětí a dospívajících vede navíc k porušenému vývoji mentálních schopností a sníženému IQ. U těhotných žen vede nedostatek jódu často k potratu, předčasnému porodu, zvýšenému výskytu vrozených vývojových vad plodu, ke zvýšené úmrtnosti novorozenců, či k závažnému poškození především mozku plodu – kretenismu.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí v současné době na zemi nedostatkem jódu asi ¼ lidstva. Často jde o horské oblasti zemí třetího světa, kde je nízký obsah jódu v půdě. V přímořských oblastech bývá zásobení jódem vyšší. Podobně Čechy, Morava a Slovensko patřily v minulosti k oblastem s nedostatkem jódu. Z těchto důvodů byla – podobně jako v dalších vyspělých zemích – také u nás od padesátých let minulého století zavedena plošná jodace jedlé soli. Poslední průzkumy zásobení populace jódem ale ukázaly, že i přes toto plošné opatření je nutné zvýšit příjem jódu především u těhotných a kojících žen a adolescentů. Doporučuje se tedy v průměru 100-200 ug jódu denně v podobě tablet (např. Jodid 100, Jodid 200) u všech těhotných a kojících žen a individuálně u adolescentů. Dostatečný příjem jódu je ale nutný u každého člověka – nejlépe v přirozené formě. Tou jsou mořské ryby a další mořské produkty, které by měly být zařazeny do našeho jídelníčku alespoň 2x týdně. V České republice probíhá také suplementace potravy pro skot jódem, a proto je významným zdrojem jódu v potravě i mléko.
Od 80. let minulého století je u nás rovněž prováděno povinné plošné vyšetření funkce štítné žlázy u všech novorozenců – tzv. screening vrozené hypotyreózy. Ten slouží k včasnému odhalení jak dědičných poruch funkce štítné žlázy, tak poruch způsobených dalšími faktory během těhotenství (např. nedostatkem jódu, onemocněním štítné žlázy matky nebo léčbou matky léky, které ovlivňují činnost štítné žlázy plodu aj.). Včasné odhalení hypotyreózy plodu a včasná léčba zabrání nevratným změnám vývoje mozkové tkáně novorozence.
doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.