Články

Pořad Sama doma televizního programu ČT1 je koncipován tak, že je v něm představeno vždy několik hostů. Hlavním hostem bývá lékař - odborník, který ze začátku pořadu hovoří s moderátorkami o daném tématu. Následuje asi 40 minut dalších zajímavostí a na konci pořadu odborník odpovídá na dotazy diváků. Celkově pořad trvá hodinu. Příznaky onemocnění štítné žlázy - 11.10.2010 - prof. Zamrazil Štítná žláza v těhotenství - 12.10.2010 - doc. Límanová Vyšetřovací postupy, léčba - 13.10.2010 - dr. Potluková Operace štítné žlázy - 14.10.2010 - dr. Jiskra

Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30-40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90-95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě - jodový deficit (o jódu čtěte v odkaze „"). Po zavedení plošné jodace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (např. mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné. Vyšetření Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru,

Ačkoli medicína 21. století má k dispozici řadu moderních vyšetřovacích postupů, základem diagnostiky onemocnění štítné žlázy zůstává rozhovor s nemocným (odebrání anamnézy) a jeho tělesné vyšetření. Anamnéza Již některé údaje o rodinných příslušnících, např. výskyt autoimunitního zánětu štítné žlázy u rodičů a sourozenců, může upozornit na zvýšené riziko tohoto onemocnění. Rovněž výskyt dalších nemocí vzniklých na podkladě poruchy imunity (přítomnost cukrovky 1. typu, celiakie, vitiliga, polyalergie/astma) může s poruchou štítné žlázy souviset. Dále k poškození štítné žlázy mohou vést i některé léky (amiodaron, lithium, interferony) či jodové rentgenové kontrastní látky, Zvýšený výskyt poruch štítné žlázy je i v těhotenství. Klíčové jsou údaje nemocného o únavě, změnách tělesné hmotnosti, změnách vlasů, nervozitě, třesu, nespavosti, pocení, svalové slabosti, poruchách vyprazdňování. Všechny tyto příznaky mohou onemocnění štítné žlázy provázet. Avšak existují i někteří nemocní (např. ženy po porodu), kteří mají výrazné laboratorní poruchy

Nadbytek hormonů štítné žlázy v důsledku její zvýšené činnosti označujeme jako tyreotoxikózu nebo hypertyreózu. Výskyt všech forem tohoto onemocnění je odhadován okolo 2% u žen a 0,2% u mužů. Existují 3 základní příčiny tyreotoxikózy: autoimunitní Gravesova-Basedowova choroba, polynodózní (mnohouzlová) struma a tzv. toxický (hyperfunkční) adenom štítné žlázy. Ostatní příčiny tyreotoxikózy jsou méně časté - předávkování tyreoidálními hormony, tyreotoxikóza způsobená užíváním léku amiodaronu (preparáty Cordarone, Sedacoron), tyreotoxikóza vyvolaná podáváním jodových rentgenových kontrastních látek nebo cytokinů, či difuzní autonomie štítné žlázy, jsou méně časté. Hypertyreóza se může vyskytnou i jako počáteční fáze autoimunitního zánětu štítné žlázy (chronické lymfocytární tyreoiditidy), kdy nemusí být rozpoznána, a obvykle postupně přechází do hypotyreózy. Příznaky Většina příznaků je stejná bez ohledu na příčinu tyreotoxikózy. Patří sem rychlá srdeční akce a srdeční arytmie (nejčastěji tzv. fibrilace síní), bušení srdce, horké pocení a nesnášenlivost tepla, nervozita, nespavost, únava, úbytek svalové hmoty

Po zavedení jodace jedlé soli je u nás v současné době nejčastější příčinou hypotyreózy autoimunitní zánět štítné žlázy – chronická lymfocytární tyreoiditida. V České republice je výskyt hypotyreózy na podkladě chronické lymfocytární tyreoiditidy odhadován okolo 5%. Toto onemocnění je způsobeno poškozením štítné žlázy složkami vlastního imunitního systému – především lymfocyty (bílými krvinkami), vzácně i protilátkami. Ty rozpoznávají tkáň štítné žlázy jako „cizí“ a ničí ji stejným způsobem, jakoby se jednalo např. o virovou či bakteriální infekci. Hovoříme o tzv. autoimunitě, nebo o autoimunitním zánětu. Příčina této imunitní poruchy není dosud zcela objasněna. Většinou jde o vliv tzv. zevních faktorů (např. infekce, toxických vlivů prostředí, stresu aj.) u osob se zvýšenou vnímavostí, která je dána dědičnými vlivy. Autoimunitní zánět postupně vede k poruše tvorby hormonů a rozvíjí se hypotyreóza – snížená činnost. Štítná žláza při tom bývá nejčastěji normální velikosti, anebo

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začal metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítné žlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit. Výskyt Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítné žlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice. V USA vyhlásili leden měsícem karcinomu štítné žlázy. Pokud rozumíte anglicky a chcete si přečíst více, např. rozhovory s nemocnými, navštivte tyto stránky. Rozdělení Zhoubné nádory štítné žlázy zahrnují především karcinomy, méně často lymfomy a velmi